Hanoi
Chtěli jsme být v Hoi An být déle, ale stojí to tu fakt za houby, tak po dvou nocích letíme opět z Danangu do Hanoje za 800 Kč. Svezl nás bratranec z Green Grass za 270 Kč. V Hanoji je celkem kosa, chodíme v dlouhém rukávu (místní chodí v čepicích a zimních kabátech). Z letiště nás svezl airport shuttle za 40 Kč/osoba. Bydlíme v hotelu Bluebell za 220 Kč na noc. Je to velký peklo, ale nějak se to snad zmákne. K obědu si dáváme skvělé jídlo – polštářky plněný rýžovými nudlemi. Jako obvykle k tomu miska s omáčkou a bylinkami. Jeden polštářek za 9 Kč. Na oběd pro jednoho stačí 2 ks. Odpoledne vyrážíme na trh Dong Xuan a nestačíme valit bulvy, je to stejně jak v Bangkoku rozdělené do ulic podle sekcí – jedna ulice se žebřiky, druhá s kabáty, další s motorkami. Procházíme ulicí s oblečením, která má snad 1 km a po obou stranách jsou krámky. Já jsem si tam koupila krásnou bundu Adidas za 350 Kč. Jedou tam ale hlavně ve značce North Face, jejíž fake prodávají úplně klidně za 1000 Kč a ještě mi klidně tvrdějí, že je to extra kvalita. Ale vzhledem k tomu, že zítra jedem do ještě větší zimy, museli jsme nakoupit. Lidi v Hanoji nosí zimní kabáty, šály a někteří i kulichy, to já si klidně vyjdu v žabkách a tričku. Na ulici z našeho hotelu navazuje ulice se železářství a vedle je ulice s oblečením, křižuje ji ulice se zipy a ulice s vánočníma serepetičkama. Neskutečný množství všeho možnýho i nemožnýho.
Tady paní se v jídle vyzná, moje oblíbená hanojská restaurace
Tady v Hanoji se s tím nepářou, polívku nám nasolí klidně 3x tolik než standardní cena. Skútry jezdí po obou stranách chodníku, protože silnice je ucpaná auty a ještě na nás jako na chodce koukají, co jim tam na tom chodníku překážíme. Vždycky jsem si představovala Hanoj jako obrovské mraveniště, kam jednou zapadneš a už nikdy nenajdeš znovu stejnou cestu zpět. Úzké a křivolaké uličky. Trochu to tak je i není. Náš hotel je v tak nepřehledné uličce, že jsme ho několikrát už přesli. Ale je tu mnoho orientačních bodů, jako jezero Navráceného meče či hlavní market, takže se tu nedá ztratit. Jsou tu všichni podvodníci, takže je třeba být na pozoru. Řeknou nám, že bunda stojí 250 Kč a když si ji zkusím a chci jí, tak řeknou, že 350 Kč. Nebo baba řekne, že chce za bundu 350 Kč, my řekneme, že ji bereme za 180 Kč, tak kývne a když nám jí podává, tak chce 250 Kč. Nebo všude kolem chodí ženský s klacky přes rameno a nabízí ovoce. Usmlouváme 2 guavy na 20 Kč a platíme 50 Kč a ona nám vrací jen 20 Kč.
Naprosto každej tam něco prodává, nechápu, kdo to furt kupuje, když všichni prodávají
Ráno jsme hledali snídani, tak jsme z našeho hotelu Bluebell vyrazili něco hledat. Moje oblíbené šátečky měli zavřeno, tak jsme zasedli na polívku, kde jedlo spousta místních. Byla docela dobrá, spíš průměr, ale chtěli za ní 60 Kč, asi turistická cena. Chvíli po 8 nás vyzvedl náš průvodce a zasedli jsme do autobusu do Mai Chau. Za výlet 2 dny + 1 noc jsme dali 63 USD za osobu. Po 4 hodinách jsme tam dorazili a ubytovali se v bambusových chatkách, dokonce jsme dostali free upgrade na výhled na řeku. Náš průvodce je fajn a je to CEO a zakladatel celé téhle cestovky. K obědu jsme měli spousta talířů s různými jídly a každý si nandával, na co měl chuť. Seděli jsme s New Yorsko – Francouzskou rodinou se dvěma adoptovanými Vietnámky. Po obědě jsme se šli projet na kole do okolních vesnic, které se skutečně diametrálně odlisovali od těch na jihu, tady mají veliké baráky na muřích nohách, které vyrábějí ze dřeva. Jezdili jsme na kole mezi rýžovými poli, škoda je, že nebyly zelené, ale těsně po sklizni. Ale zase tam byla spousta Buffalo buvolů, kterými orali ta pole.
Oni na těch rýžových polích fakt makají, děti přijdou ze školy a jdou makat na pole
K večeru jsme se vrátili a měli barbecue a pak představení místní taneční skupiny. V hotelu jsme potkali dva čechy (první v celém Vietnamu) Hanku a Jardu z Prahy, byli ve Vietnamu na 11 týdnů. Na barbecue bylo i rýžové víno, ale nic moc. Ráno dostáváme ke snídani omeletu a po ní zase jedeme na kolech a pokračujeme pěšky do nejvýše položené vesnice v Mai Chau. Dnes je krásné počasí a sluníčko svítí. Cestou jsme pokecali s Vietnamcem, který se přestěhoval do Francie.
Ceny v cenících nikdy neplatí, vždycky se dá jít až na polovinu
Po obědě s tímto Vietnamcem odjíždíme zpět do Hanoje. Cesta kvůli zácpě trvá snad 5 hodin a ubytováváme se v hotelu Rising Dragon, který je podstatně lepší a navíc se snídaní za 320 Kč. Dokonce jsme dostali free upgrade ze Superior na Deluxe. Večer se vydáváme hledat psa a suvenýry, nenašli jsme však ani jedno, ale zato jsme sei dali Bumbo Nambo ve výborné restauraci za 55 kč. Já jsem samozřejmě musela zkusit něco extra, tak jsem si dala cosi Ga a bylo to kuřecí křídlo v nějaký bylinkový polívce. Pak jsme zkusili několik místních zákusků a prošli dalších pár ulic. Navečer jsme si koupili 2 manga za 30 Kč. Mrzí mě, že jsme nenašli psí maso.
V hanoji není moc památek, ale ty co tam jsou, jsou moc hezký
Snídaně v hotelu je fajn a personál nadměrně příjemný, na můj vkus až úlisný. Po snídani jsme se vydali expolovat Hanoi na vlstní pěst, navštívili jsme vězení Hoa Lo, Ho Chi Minhovo Mauzoleum a takké Temple of Literature, který byl naprosto zavalen turisty. V každé z těchto památek vybírali 20 Kč vstupné. Pak jsme se vydali k West Lake a Truc Bach a věřte nevěřte, oběd jsme si dali ve Fast Foodu – hranolky a hambáč. Po obědě jme chvíli chodili po old townu, jelikož té atmosféty se nemůžu nabažit. Všude bordel a chaos, ale přesto podstata je přesně vymezena a každý ví, co dělat. Už nás celkem bolely nohy, tak jsme zašli do Café 29 Mr. Giang na Egg Café. Je to velký peklo, ale je to strašně moc dobrý. Navštívili jsme Ceramic Wall, která je úžasná, jen kdyby podél ní nebylo tolik nachcáno. Za zdí byly slumy, tak jsme se mezi ně vydali nakouknout. K večeru jsme se na hotelu zeptali, kde se jedí psi, slečna nám řekla, že na Phung Hung, tam, co ji křižuje Cua Dong, nicméně jsme opět nic nenašli. Dali jsme si proto kuřecí polívku za 40 a já se pak dorazila svýma oblíbenýma polštářkama na Ly Quoc Su. Zase kupujeme manga, paní už nás zná, tak nám dává slevu – 3 manga za 40 Kč.
Egg Coffee – 28 Kč
Hranolky – 26 Kč
Hambáč – 20 Kč
Dnes je patek a my se vydali do nejvetsiho nakupaku v meste s nazvem Savico, kde je zaroven nejvetsi supermarket Big C. Jeli jsme tam taxikem za 80 a zpatky zase za 80, abychom zjistili, ze tam je kulovy.
Mauzoleum - žádné focení, žádné brýle, žádné ruce v kapsách a můžete se podívat na 45 let starou mrtvolu
Jak jsme prijeli, tak jsme rovnou sli na Food Tour, kterou jsem vlastnorucne naplanovala. Nektery restaurace jsme nenasli, nektere jo, ale najedli jsme se teda fest. Nasla jsem spoustu adres, kde by mely byt nejlepsi jidla a kolikrat jsme tam nic nenasli, takze to bylo docela narocne, najit aspon nektere z techto klasickych hanojskych jidel:
Bun Thang za 35: 13 Gia Ngu
Bahn Cuon s krevetami za 50: Pho Hang Ga 14
Com Rang s vajickem za 25: 63 Lo Su
Bun Bo Nam Bo za 55: Hang Dieu 67
Vecer jsme si zasli do Cafe City View na Hang Hanh Street na koktejl a meli jsme misto primo s krasnym vyhledem na Hoan Kiem Lake, neboli jezero navraceneho mece. Jezero jsme si taky prosli okolo za tmy i Ngoc Son Temple, ktery je uprostred jezera, se vstupnym za 20.
Jo tohle je ta falešná bunda, vypadá jak pravá :-)